KULATÝ STŮL: Podoba víceletého finančního rámce po roce 2020

V září 21. 9. 2018 se v Lichtenštejnském paláci uskuteční další kulatý stůl Národního konventu o Evropské unii s názvem Podoba víceletého finančního rámce po roce 2020. Odborným garantem tohoto kulatého stolu je Institut pro evropskou politiku EUROPEUM.

Zástupci státní správy, vzdělávacího sektoru, podnikatelské sféry, sociální partneři a další pozvaní hosté budou debatovat o jednotlivých aspektech nastavení víceletého finančního rámce po roce 2020 a o jeho hlavních prioritách. Pozornost bude také zaměřena na otázku efektivního využívání nových finančních nástrojů v České republice.

V rámci debaty nejprve zazní příspěvky o tom, jaké priority by měla Česká republika prosazovat při samotném vyjednávání o budoucí podobě víceletého finančního rámce. Zde budou také diskutovány jednotlivé prioritní oblasti ČR a jejich pozice v budoucím nastavení víceletého rozpočtu Unie.

Dále se diskuze zaměří na možnost poskytování nových vlastních zdrojů rozpočtu. V této souvislosti bude pozornost kladena na definování těch z nich, které by byly pro ČR výhodné. Závěrem bude v rámci debaty reflektována problematika nedostatečného čerpání finančních nástrojů či různých unijních programů ze strany ČR. Diskutující se zaměří na to, jaká opatření by měla ČR přijmout, aby bylo celkové čerpání zdrojů efektivnější.

Hlavními diskuzními okruhy kulatého stolu o podobě víceletého finančního rámce po roce 2020 jsou:

  • Jaké priority by měla ČR při vyjednávání o víceletém finančním rámci po roce 2020 prosazovat? Podle čeho by měla priority vybírat?

Tato otázka se zaměřuje na stanovení hierarchie priorit, které by Česká republika měla během vyjednávání o budoucí podobě VFR prosazovat. Jaké a jakým způsobem by měla ČR podporovat nové priority, na které bude alokováno více finančních prostředků než dříve, aby nedošlo k výraznému snížení alokace na priority staré (kohezní politika a společná zemědělská politika). Jakým způsobem by měla Česká republika usilovat o jejich provázanost? Jaké obecné principy rozpočtu by měla ČR v této souvislosti prosazovat včetně vhodného nastavení flexibility?

  • Měla by Česká republika podporovat nové vlastní zdroje rozpočtu EU? Případně jaké? 

Je z hlediska zájmů a potřeb České republiky výhodné podporovat nové vlastní zdroje rozpočtu EU? V případě, že ano, jaké nové vlastní zdroje by byly pro ČR výhodné? S ohledem na odchod Spojeného království se rovněž diskutuje zrušení korekcí. Jakým způsobem využít této situace v přenastavení podmínek korekcí tak, aby byly z hlediska České republiky výhodné?

  • Jaké klíčové překážky brání České republice plně a efektivně využívat nové finanční nástroje a dostatečně čerpat prostředky v rámci unijních programů? Jaké kroky je třeba podniknout, aby se tato situace zlepšila? 

Česká republika se dlouhodobě potýká s nedostatečným čerpáním nových finančních nástrojů a unijních programů typu Horizont 2020 či CEF. Jaké konkrétní kroky by měla Česká republika přijmout, aby tento stav změnila? Jaká jsou rizika v pokračování tohoto trendu? Mohou tato rizika snížit podpora nástrojů založených na národních obálkách a grantovém financování?