KULATÝ STŮL: Postoj EU k západnímu Balkánu a Východnímu partnerství

V pátek 27. dubna 2018 se v Lichtenštejnském paláci uskuteční další kulatý stůl Národního konventu o Evropské unii s názvem Postoj EU k západnímu Balkánu a Východnímu partnerství. Odborným garantem tohoto kulatého stolu je Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Zástupci státní správy, vzdělávacího sektoru, podnikatelské sféry, sociální partneři a další pozvaní hosté budou debatovat o možné perspektivě plného členství zemí západního Balkánu v Evropské unii a také o aktuálním stavu vztahů mezi EU a státy Východního partnerství.

V první části debaty zazní příspěvky o současném vyjednávání a postojích klíčových aktérů k potenciálnímu rozšíření Unie o země západního Balkánu. V této souvislosti bude věnována pozornost nové strategii Evropské komise z února letošního roku, která přináší perspektivu posílení vazeb EU s regionem západního Balkánu, a představuje tak věrohodnou možnost budoucího rozšíření Unie. Druhá část diskuse se zaměří na aktuální podobu vztahů mezi Unií a státy Východního partnerství v návaznosti na výsledek posledního summitu daného partnerství, který se uskutečnil v listopadu roku 2017. V rámci obou hlavních diskuzních témat bude také analyzován postoj České republiky k potenciálnímu rozšiřování EU a budoucímu vývoji Východního partnerství.

Hlavními diskuzními okruhy kulatého stolu o postoji EU k západnímu Balkánu a Východnímu partnerství jsou:

  • Demokratické směřování řady balkánských států může být závislé na věrohodné perspektivě plného členství v EU. Evropská komise v únoru 2018 přijala strategii, v níž předvídá další rozšiřování k roku 2025. Kterými nástroji a aktivitami může ČR tuto perspektivu podpořit v rámci probíhajícího Berlínského procesu? Jaká stanoviska by měla prosazovat na květnovém summitu v Sofii a jak pro ně chce získat další členské státy EU?
  • Východní partnerství se zdá být v kontextu unijních krizí často přehlíženo. Jaký má být postoj ČR a nové české vlády vůči této politice jakožto deklarované prioritě české zahraniční politiky před příštím summitem v roce 2019? S kterými konkrétními kroky na obhajobu euro-atlantického směřování východoevropských zemí usilujících o sblížení s EU a NATO, kterými jsou například Gruzie, Ukrajina či Moldavsko, by měla ČR (EU) přijít?