Národní konvent o Evropské unii vydal v úterý 17. ledna 2017 doporučení vzniklá na základě kulatého stolu z 9. prosince 2016, jehož předmětem byla propaganda a ochrana bezpečnosti v kybernetickém prostoru. Diskuze se zaměřila na principy českého národního systému boje proti dezinformačním kampaním, konkrétní opatření pro boj s těmito hrozbami a sjednocení terminologie v této tématice. Doporučení vznikla ve spolupráci s obsahovým garantem kulatého stolu, think-tankem Evropské hodnoty.

Předmětem jednání v první části kulatého stolu byla obrana proti dezinformačním operacím na národní úrovni. Diskutující zástupci státní správy zdůraznili, že cílem reakce státu v žádném případě není zavádění cenzury, nebo ústavou garantované omezování svobody projevu. V diskuzi zaznělo, že k mezirezortní koordinaci v těchto tématech by mělo docházet na úrovni Bezpečnostní rady státu. Byla zmíněna slabá schopnost státních orgánů dostatečně včas a dostatečně koherentně komunikačně reagovat a poskytnout svůj odborný názor na nové kauzy. Dále byla diskutujícími zmíněna klíčová role vedoucích politiků, kteří by část strategické komunikace vzhledem ke strategickým zájmům státu měli vykonávat. Diskutující se rovněž dotkli úlohy médií v boji proti dezinformacím, zejména role sociálních sítí. Zaznělo, že změny v regulaci médií by byly chybným a lehce zneužitelným krokem. V rámci diskuze také zaznělo, že jako hlavní veřejně viditelný přínos nových opatření by měla být větší míra komunikace státních složek v této oblasti. Účastníci debaty apelovali zejména na sjednocení terminologie v oblasti dezinformačních kampaní a působení cizí moci, neboť některé termíny zatím nejsou chápány jednotně. Jako jeden z nástrojů v boji proti nepřátelským dezinformačním operacím byla diskutována strategická komunikace a role jednotlivých aktérů v jejím naplňování.

Národní konvent o EU vydal následující doporučení:

1. Panuje shoda na tom, že je potřeba přesněji specifikovat používanou terminologii pro oblast působení cizí moci, hybridních hrozeb a dezinformačních kampaní. Jako vhodný krok by se mohl jevit společný dokument, který by sloužil jako základní východisko pro celou státní správu.

2. Pro úroveň mezinárodní koordinace je po diskuzi potřeba stanovit národního gestora pro oblast hybridních hrozeb, doposud roli plní Ministerstvo obrany ČR.

3. Pro formulaci vlastní koncepce strategické komunikace je potřeba důkladného zmapování reálné intenzity a dopadu dezinformačních kampaní.

4. V rámci tématu hybridních hrozeb by bylo vhodné organizovat realistická cvičení za aktivní účasti klíčových decision makerů i na úrovni členů vlády.

5. Stát by měl podporovat aktivity podporující mediální gramotnost, a to zejména na základních a středních školách.

DOPORUČENÍ